Waldhauser Antonín

1835–1914
Vedle malby krajin se zabýval i historickými náměty. V průběhu let 1877–1878 navštívil Mnichov a Francii, cestoval i do Ruska. Procházel českou krajinou a vyhledával její prosté motivy a nálady, které nejraději zachycoval přímo v plenéru na drobných, až miniaturních formátech, často na prkénkách z doutníkových krabic.
Černé skály v Trouville, Výlov rybníka rožmberského, Zimní podvečer, V zimě

Wachsmann Alois

1898–1942
Malíř, scénograf a architekt. Jeho prastrýcem byl malíř Bedřich Wachsmann, strýcem literární kritik a překladatel Arnošt Procházka a bratrancem Jiří Voskovec. Byl pod silným vlivem francouzského kubismu, později se jeho obrazy blížily surrealismu, ovšem s velmi osobitými poetickými náladami. Ke konci života maloval téměř realistické obrazy s náboženskými tématy, opět s charakteristickou poezií.
Život a smrt, Myjící se Oidipus, Hlava Ludvíka XVI

Valter Karel

1906–2006
Pedagog, malíř, grafik, člen SČVU. Odborná kritika dnes jeho práce z předválečného období hodnotí jako ojedinělé v českém umění pro jejich směřování ke konstruktivní skladbě, do oblasti vizuální poezie a i surrealistické imaginace. Počátkem 60. let vznikaly jeho první tempery a velmi působivé kresby a grafiky. Těžištěm Valtrovy tvorby však stále byla olejomalba na plátnech. Byl jmenován Čestným občanem Tábora.
Domek, Hnízdo, Sad za stavením, Srpnová krajina, Tábor

Uprka Joža

1861–1940
Moravský malíř a grafik, představitel romantického historismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Koncem svého impresionistického období (1899–1905) se Uprka věnoval i grafice, hlavně technice leptu.
Malérečky, Pro pérečko, Zkouška koně, Trávnice na horských lukách, Kněždubská jízda králů, Literáci, Naše mamičky

Trampota Jan

1889–1942
V roce 1901 se celá rodina malíře odstěhovala do Ameriky. V letech 1907–1909 studoval na Umělecko-průmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte a večerní akt. Byl jeden z představitelů české krajinomalby a  zakladatelů moderního českého výtvarného umění. Roku 1913 byl přijat do SVU Mánes a od té doby se účastnil spolkových výstav a také výstav v cizině.
Na louce, Březnový sníh, Pecín na podzim, Milenci

Toyen – Čermínová Marie

1902–1980
Česko-francouzská malířka, jedna z představitelek evropského surrealismu. Vedle své tvorby byla velmi aktivní v uměleckém světě, byla členkou Devětsilu a Spolku výtvarných umělců Mánes. Zakladatelka Skupiny surrealistů v ČSR (1934). Členka surrealistické skupiny kolem André Bretona a Paula Eluarda. Od konce 20. let tvoří pod vlivem Paříže první surrealistické obrazy.
Fata morgana, Dvě lesbičky, Přízraky pouště, Ranní setkání, cyklus Střelnice, cyklus Schovej se, válko

Tikal Václav

1906–1965
Významný český malíř hlásící se k surrealismu. V letech 1945–1947 se účastnil akcí Skupiny Ra. V roce 1951 se podílel na surrealistických skupinových sbornících Znamení zvěrokruhu, v letech 1958–1962 na pracovních albech Objekt 3–5. Účastnil se mnoha domácích i zahraničních výstav českého surrealismu.
Autoportrét, Muzikální konfigurace, Poslední jednání, Poslední věci člověka

Špillar Karel

1871–1939
Český malíř a grafik, profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Patřil ke členům Spolku výtvarných umělců Mánes. Karel Špillar se pravidelně zúčastňoval výstav SVU Mánes, vystavoval také s Jednotou výtvarných umělců. V letech 1948–1980 se jeho obrazy téměř nevystavovaly, zlom přinesla až samostatná výstava v roce 1980, která vyvolala mimořádný zájem veřejnosti.
Benátky, Livorno, Chodská rodina, Holubička, Chodská přadlena

Špála Václav

1885–1946
Narodil se ve Žlunicích u Nového Bydžova jako jedno z devíti dětí cihlářského mistra. Studoval školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v letech 1903–1908 Akademii výtvarných umění (dostal pokyn odejít, neboť „pracoval po celý rok mimo školu a směřoval k odchylným, v rámci školy neležícím uměleckým cílům“).
Peřeje na Orlici, Pod stromem, Koupání, Venkovanka, Tři pradleny, Duha II (Procitnutí), Píseň venkova, Píseň jara

Šimon Tavík František

1877–1942
Zakladatel spolku českých grafiků Hollar a jedním z nejlepších českých grafiků vůbec. Jeho virtuozita vyniká především v zrnkovém leptu a akvatintě, kterou kombinoval s měkkým krytem a suchou jehlou. V roce 1928 byl jmenován profesorem Akademie výtvarných umění a převzal grafickou speciálku po M. Švabinském. Roku 1928 byl [Šimon] jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.
Hora Fudži, Václavské náměstí v noci, Place de la Bastille