Výstava Mařákovci v Galerii Kooperativy se ohlíží za významnou krajinářskou školou prof. Julia Mařáka, která se odvíjí od jeho působení na pražské Akademii v letech 1887 až 1899. Pod jeho pedagogickým vedením zde vznikla silná generace malířů, již moderně nazírajících na téma krajiny. Patřili mezi ně zvláště František Kaván, Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Ferdinand Engelmüller, Jaroslav Panuška, Josef Holub, Bohuslav Dvořák, Jan B. Minařík, Jan Honsa, Josef Ullmann, Stanislav Lolek a celá řada dalších, včetně jeho přítele z figurální školy Antonína Hudečka, jehož zcela pohltilo malování na Okoři. Výstava Mařákovci v Galerii Kooperativy se ohlíží za významnou krajinářskou školou prof. Julia Mařáka, která se odvíjí od jeho působení na pražské Akademii v letech 1887 až 1899. Pod jeho pedagogickým vedením zde vznikla silná generace malířů, již moderně nazírajících na téma krajiny. Patřili mezi ně zvláště František Kaván, Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Ferdinand Engelmüller, Jaroslav Panuška, Josef Holub, Bohuslav Dvořák, Jan B. Minařík, Jan Honsa, Josef Ullmann, Stanislav Lolek a celá řada dalších, včetně jeho přítele z figurální školy Antonína Hudečka, jehož zcela pohltilo malování na Okoři. Pro co nejvěrnější zachycení jedinečné atmosféry české krajiny pořádal Mařák pro své žáky exkurze v plenéru, ve školním ateliéru pak vznikala rozměrná plátna určená pro reprezentaci školy i prezentaci na výstavních salonech, které přitahovaly mnohé sběratele umění. Za dobu svého působení se mu podařilo odchovat téměř 40 žáků. Mnoho z nich následně dokázalo povýšit krajinomalbu na úroveň do té doby oceňovanější figurální malby a zároveň položit základy českého moderního malířství. „Není tedy náhodou, že těmito dodnes poutavými obrazy vstoupili naši malíři do širšího evropského kontextu, do proudu krajinářů světoznámé barbizonské školy a etablovali se jako svébytná generace emancipovaná od starších a překonaných forem,“ vyzdvihuje význam Mařákovy školy kurátor výstavy ak. mal. Ivan Exner.