Černý Karel

1910–1960
Malíř, kreslíř, grafik a ilustrátor. V obrazech je patrný i vliv expresionismu. Maloval zásadně podle modelu, krajiny podle kreseb a skic, pořízených na místě. Okouzlila ho Paříž i francouzská krajina a především moře. Barvy jeho obrazů se projasnily, objevují se nové náměty. Po návratu maloval zátiší, poučená kubismem, a noční krajiny, zachycující opět pocity osamění.
Naříkající ženy, Oplakávání, Zmrtvýchvstání, Karlův most

Coubine (Kubín) Othon (Otakar)

1883–1969 
Malíř, grafik a sochař. V roce 1912 se usadil ve Francii a střídavě žil v Provence a v Československu. Záhy byl považován za významného člena tzv. Pařížské školy (Le´Ecole de Paris), pravidelně vystavoval na Salonu nezávislých a na Salonu v Tuilleriích v Paříži. Rané obrazy plné expresivní smyslovosti byly silně ovlivněny van Goghem, Gauguinem a fauvismem. 
Plot zahrady, Podobizna, Moravská krajina, Předvečer, Dobývání písku, Vykopávání brambor, Žně v Boskovicích, Zátiší, Hřbitovní kaple v Boskovicích, Portrét Bohumila Kubišty

Bubeníček Ota

1871–1962
Akademický malíř, loutkářský průkopník, herec a sokol. Hlavním motivem je český venkov v různých obdobích roku, chalupy, košaté stromy, rybníčky a pole. Obrazy s krajinomalbou byly malovány v duchu realismu, s neporušeným charakterem přírody, bohatou barevností a stylizovaností. Kromě malířství byla významná práce loutkářská.
Pod hrází, Mladá Vožice, Po dešti, Valašská pila a mlýn, Žalý

Březina Václav

1862–1906
Maloval motivy lesů a lučin, zvláště pak z Ratibořic a Babiččina údolí. Od romantizujících mařákovských lesních interiérů přešel kolem r. 1895 k ryze realistickému malování. Po roce 1900 užíval občas i techniku větší impresivní skvrny ve vysoké pastě, a některými předsmrtnými skicami dosáhl až k pomezí expresionismu.
Vrby u potoka, Interiér březového lesa, Partie na potoce, Ranní nálada, Potůček v lese

Brožík Václav

1851–1901
Akademický malíř. Byl součástí tzv. „Generace českého Národního divadla“. Stal se nejznámějším českým malířem v Evropě poslední čtvrtiny 19. století. Byl členem francouzské umělecké akademie Académie des Beaux Arts, nositelem kříže Čestné legie a řádným členem České akademie věd a umění.
Eva z Lobkovic u svého otce v žaláři, Svatební průvod královny Kunhuty, Loučení Přemysla Otakara II. s rodinou před válečným tažením do Rakous

Brož Josef

1904–1980
Český malíř a grafik. Věnoval se především malbě krajin a figurálních kompozic. Jeho dílo bylo ceněno za komunismu pro svoji společenskou angažovanost a moderní realismus, který umožnil dále rozvíjet socialistický realismus. Byl jeden z členů Umělecké besedy a Skupiny 58.
Z Jinonic, Bertramka, Požár, Karneval, Bitva na Vátkově hoře

Brechler Vojtěch

1826–1890 
Český malíř-krajinář a ilustrátor, žák Antonína Mánesa a Maxe Haushofera. Miloval přírodu. Zvláštní zálibu nalézal v malbě lesních a parkových partií. Jeho stromy byly dokonale realisticky provedeny, zároveň si však zachovávaly romantické tajemství. Pravidelně obesílal pražské i zahraniční výstavy a jeho výtvarná díla byla mnohokrát oceněna.
Vltava u Prahy, Zastavení v krajině

Braunerová Zdenka

1858–1934 
Významná česká malířka konce 19. a začátku 20. století, známá také jako autorka grafických úprav publikací. Nejprve se zabývala malbou, později se stala vyhlášenou grafičkou a občas se věnovala i malířské výzdobě skla. Prakticky zakladatelský význam má ale práce Zdenky Braunerové v oblasti knižní grafiky a její úsilí o pečlivé estetické vybavení knihy.
Dvě mýtické postavy, Krajina s vrbami, Večer nad Kampou

Bouda Cyril

1901–1984
Grafik poštovních známek, ilustrátor knih, zvláště pohádek, českých pověstí, humoristických a historických knih. Své ilustrace převáděl také do podoby kreslených filmů. Zvládal mnoho grafických technik, dřevoryt a mědiryt, lept a zejména litografii. Vytvořil také návrhy pro vitráže a návrh panoramatické tapisérie města Prahy.
ilustrace knih Pražské legendy Františka Langera, Staré pověsti pražské Václava Cibuly, Kocourkov, kreslený film Hrnečku vař!, návrhy pro vitráže v katedrále sv. Víta, návrh tapisérie Praha – matka měst

Blažíček Oldřich

1887–1953 
Nebyl jen svrchovaným malířem-krajinářem své rodné Vysočiny, ale proslavil se také malbou chrámových interiérů. Nejvýznačnějších ocenění dosáhly jeho obrazy na výstavě v Paříži (1921) a na mezinárodních výstavách Carnegiho institutu ve Spojených státech. Nepatřil k avantgardě, ale jeho obrazy jsou zastoupeny ve význačných sbírkách umění.
První jarní den, U selského dvora, Na večer v předjaří, Doba velikonoční, Na samotínku, Rybníček ve Slavíkově