Jelínková Božena

1880–1951
Na Uměleckoprůmyslové škole studovala do roku 1904 u profesora Jakuba Schickanedera. Poté chodila na soukromé hodiny k malíři Antonínu Slavíčkovi. Dlouho pobývala ve Francii. V Praze pak samostatně vystavovala v letech 1924, 1931 a 1940 v Topičově salonu. Byla členkou Spolku výtvarných umělců Mánes a Kruhu výtvarných umělkyň.
Děvčátko s karafiáty, Jaro v okolí Paříže, Děti ze Sancy, Normandský kraj, Z okolí Ajaccia, Krajina z Provence, Z Piany, Děvčátko v růžovém, Bastia na Korsice

Jelínek Josef

1871–1945
Barokní sochař a řezbář. Staví své sochy často v prudkých pohybech, sochy mají poměrně robustní těla, která spirálovitě stoupají z úzké základny. Projev Josefa Jiřího Jelínka mnozí srovnávají s uměleckým vyjádřením Matyáše Bernarda Brauna. Další významnou a charakteristickou etapou Jelínkovy tvorby ve 40. letech 18. století je vytváření svérázné typiky tváří, čímž Jelínek dosahoval expresivnosti.
sv. Václav, sv. Vít, sv. Jan Nepomucký, sv. Ivan, sv. Vojtěch a sv. Prokop

Jaroněk Bohumír

1866–1933
Výtvarník. Byl malířem, grafikem, zajímal se o národopis i lidovou architekturu. Rád cestoval, navštívil např. Belgii, Francii, Itálii, Německo, Rakousko, balkánské státy, Egypt. Inicioval založení Valašského musejního a národopisného spolku v roce 1911 (v letech 1911–1926 byl jeho předsedou).
Včelí úly, Štramberk, Štramberská trúba

Jansa Václav

1859–1913
Malíř, krajinář a ilustrátor. Významné jsou jeho akvarely zachycující starou Prahu. Při velké přestavbě Prahy na konci devatenáctého století se zaměřil na obrazy pražských domů a ulic. Mnohé z jím zachycených památek již dnes neexistují. Díla Václava Jansy jsou také obsažena v knihách Zlatá Praha (1908) a Památky starého umění v Čechách (1911).
Blaník z miličínské Kalvárie, Dům U Šálků v Resslově ulici v Praze, Moře, Selský dvůr v Alenině Lhotě

Janoušek František

1890–1943
Od roku 1928 začal svou malířskou formu uvolňovat a kladl důraz na barevnou výstavbu obrazu. Maloval pod vlivem lyrického a imaginativního kubismu. Na přelomu dvacátých a třícátých let vstupuje do jeho tvorby vliv surrealismu. Po roce 1933 začala jeho díla připomínat jakési amébovité bytosti, k jejichž sestavení používal měchýře a vlásečnice, a také embryonální krajiny, které maloval v jemných světlých tónech.
Šachovnice, Zátiší s košíkem, Koupel, Zátiší, Žnec a Žnečka

Janeček Ota

1919–1996
Malíř, grafik, ilustrátor a sochař. Pracoval na návrzích textilií, keramiky a často spolupracoval i s filmem. Jeho zájem se soustřeďoval zejména na zobrazování přírody. Jeho jemná stylizace květin, ptáků, motýlů, stébel trávy připomíná svou křehkostí mistry japonských závěsných obrazů a v protikladu k tomu je jeho přesná kresebná linka, prošlá školou kubismu, velmi vhodná k vyjádření něžných tahů dívčí tváře.
Akt dívky s drdolem, Akt s rukama ve vlasech, Trávy, Ranní ticho

Hubáček Josef

1899–1931
Malíř, žák O. Nejedlého a V. Nechleby. Tvorbou navazuje na krajiny A. Slavíčka a na soudobé civilistní tendence, nejvýznamnější obrazy inspirované C. Corotem a P. Cézannem pocházejí z korsického období.
Most v krajině, Skály, Úvoz

Honsa Jan

1876–1937
Malíř a grafik, krajinář. Jeden z nejmladších malířů generace tzv. mařákovců; též člen pražského Mánesa a vídeňského Hagenbundujeho těsné spojení s půdou jej předurčovalo ke krajinomalbě, jejíž impresionistický impulz byl méně spojen s krásou přírody, jak ji chápali jeho městští spolužáci.
Krajina, Výhled do kraje, Rozkvetlá jabloň, U rybníka za vsí, Krajina s chalupami

Holý Miloslav

1897–1974
Spolu s Karlem Holanem, Pravoslavem Kotíkem a sochařem Karlem Kotrbou vytvořil v roce 1925 skupinu Ho Ho Ko Ko, též nazývanou Sociální skupina.V letech 1927–1930 a 1939–1949 byl členem SVU Mánes. Dále byl členem Umělecké besedy a SČUG Hollar. V letech 1947–1958 byl profesorem a v letech 1950–1954 rektorem Akademie výtvarných umění.
Deštníky, Place Mazas v Paříži, Červené střechy v St. Cloud, Ležící akt, Zátiší se sklem, Rybářské loďky v Cagnes, Kolový parník

Holub Josef

1870–1957
Nejslavnější kralupský malíř a jeden z nejstarších Mařákových žáků zůstal jako snad opravdu jediný věren způsobu malby, jejž si osvojil především od Kavána. Své náměty nacházel v krajinách Povltaví na Podňpsku. Po roce 1900 se Holub věnuje profesionálně praxi fotografa.
Krajina údolí Vltavy, Partie z Povltaví, Na Vltavě u Nelahozevsi, V háji na Hrombabě, Mrazivé jitro, Z Hvězdy u Broumova