1905–1985
Malíř krajin, figurálních obrazů, podobizen a zátiší. Studoval na Vysoké škole architektury na české technice v Praze. Účastnil se mnoha výstav v Topičově salonu v Praze.
Barva a bytí, Areál kláštera sv. Anežky, Most u Malé Chuchle
1877–1950
Akademický malíř-krajinář. Na stipendijních cestách poznal Itálii, Bosnu a Hercegovinu.Vystavoval i v zahraničí, např. ve Vídni, Londýně, Berlíně. Díky výborně zvládnuté kresbě patřil i k významným ilustrátorům, například se podílel na ilustrování díla Augusta Sedláčka Hrady a zámky české.
Lesní potok, Cesta pod hradem, Krajina, Krajina s řekou, Lesní zátiší
1891–1983
Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Hanuše Schwaigera). Člen KSČ. Roku 1961 byl jmenován zasloužilým umělcem, roku 1970 národním umělcem. Roku 1971 obdržel Řád práce a téhož roku (8. října 1971) byl jmenován čestným občanem města Pardubic.
Dopravní značka, Silnice, Krajina s řekou, Krajina pod sněhem, Dům u zatáčky
1928–1969
Malíř, grafik, kreslíř a scénický výtvarník. V tvorbě se nejprve soustředil na portréty. V dalším období maloval především městské krajiny a obrazy figurální, snažil se však zachytit i atmosféru české vesnice. Věnoval se více grafickým technikám, hlavně linorytu. V 60. letech převládly ve Fremundově tvorbě nefigurativní motivy. Významná je i jeho spolupráce s divadly Semafor (scénické návrhy ke hře Šest žen) a Rokoko.
Vesnice se hřbitovem, Vesnice u moře, Francouzská kavárna
1891–1976
Nejvíce ceněné je jeho abstraktní dílo z 20. a 30. let 20. století. V jeho díle se objevovaly rysy expresionismu a kubismu. Od roku 1924 působil ve Francii, kde byl členem skupiny Cercle et Carré a Abstraction-Création. Po návratu do Československa se opět vrátil k realistickému vyjádření krajiny a poté se již jen přechodně, zejména v 60. letech, vyjadřoval abstraktně.
Přívoz, Studie k Únoru, Hornické zátiší, Krajina od Mukačeva
1906–1980
Malíř a výtvarný pedagog. Nastoupil ke studiu nově otevřené krajinářské školy Otakara Nejedlého. Za celý svůj život obdržel Alois Fišárek nespočet ocenění a titulů. V roce 1946 byl jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a svěřena mu byla škola užitné a dekorativní malby. V roce 1947 byl zvolen prvním předsedou Svazu československých výtvarných umělců v Praze.
Devastovaná krajina, Kytice ve váze, Most u Švamberku, Krajina
1892–1936
Architekt, malíř a scénograf. Od roku 1920 pracoval jako scénograf Národního divadla v Praze. V roce 1926 odcestoval do Japonska, kde realizoval řadu projektů s Antonínem Raymondem. V roce 1930 se vrátil do Čech, podílel se na filmech Vladislava Vančury a znovu se věnoval scénografii, zejména v Osvobozeném divadle. Byl členem Devětsilu a od roku 1931 Spolku výtvarných umělců Mánes.
Továrna v Hensaye, Studie architektury, Pláž v Biarritz
1884–1965
Český židovský malíř, grafik a ilustrátor. Feiglovy obrazy se poněkud vzdalují od ostatních členů Osmy. Je to především tím, že volil jiné náměty, často je to biblická nebo duchovní tematika. Feigl dlouho žil v Berlíně a New Yorku, jeho díla jsou umístěna v galeriích po celém světě.
Narození Herkula, Zátoka s loutnistou, Zahradní restaurace
1900–1970
Sochař, malíř a tanečník. Jako tanečník samouk byl v letech 1922–1933 sólistou baletu Národního divadla, v letech 1945–1947 balet řídil. Ve 30. letech vytvořil pro západočeskou obec Břasy více než tři metry vysoký Pomník hospodářské krise 1933, který byl v roce 1941 nacisty zničen. Jeho krajinomalby z pražské periférie jsou zastoupeny v Galerii Středočeského kraje.
Zima z balkónu, Praha ze Strahova, Činžáky pod Orionkou, Periferie
1960
Grafik a malíř. Kromě volné malířské tvorby se věnuje i typografii. Je jedním z nejzajímavějších současných českých malířů, v neposlední řadě proto, že jeho tvorba je, stejně jako vždy byla, zcela nepoznamenána módními trendy v umění či potřebou hledat a ztvárňovat záměrně neuchopitelná témata prostřednictvím takzvaně neotřelých forem.
Modrá melancholie, Čas Persefone, Cerberus, Le Monde, Zahrada Eden, Čtyři roční období